Na návštěvě v řídícím středisku české družice VZLUSAT-1

Česká družice VZLUSat-1 pohledem z řídícího centra v Plzni

V pátek 23. června 2017 se dostala do vesmíru v rámci mezinárodního projektu QB50 třicítka nanosatelitů, nechyběl mezi nimi ani český VZLUSAT-1, stejně jako skCUBE našich sousedů ze Slovenska. Pojďme se podívat do českého „Houstonu“ – ten najdeme v Plzni na Fakultě elektrotechnické.

Oficiální zdroje

Informace o satelitu VZLUSAT-1 a projektu jsou jak na oficiálních stránkách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, tak třeba i na stránkách Západočeské univerzity v Plzni.

Fotogalerie

Diskuze o nanosatelitech překvapily

Návštěvníci webu Kosmonautix.cz mohli navíc nedávno sledovat start v přímém přenosu komentovaný v českém jazyce.

Nejen tam se v diskuzi sešlo několik připomínek a subjektivních názorů ohledně malé propagace českého satelitu, zatímco „konkurenční“ skCUBE ze Slovenska byl chválen jak za propagaci, tak i za aktivnější poskytování informací z průběhu mise.  Na druhou stranu na Slovensku se celý projekt nevyhnul třeba této kritice.

Nestyďme se za vlastní práci

Názor ať si každý udělá sám. Já osobně na aktivní propagaci projektu a „prodávání vlastní práce“ nevidím vůbec nic špatného. Případné námitky ve stylu „stejně to nikoho nezajímá“, případně „informovat veřejnost pro nás není důležité“, anebo „kdo informace chtěl, ten se mohl ozvat“ ve mně spíš vzbuzují smutné pocity o vzájemném nepochopení různých „světů“, ale dost bylo filozofování…

Jde se na návštěvu

Situace okolo české družice VZLUSAT-1 mě zaujala, a protože jsem byl nedaleko Plzně, zkusil jsem se spojit jako „běžný smrtelník“ se členy týmu podílejících se na projektu z Fakulty elektrotechnické při ZČU v Plzni. Povedlo se.

27. června 2017 mě na smluveném místě před dvacátou hodinou přivítal Ivo Veřtát, který byl na stránkách projektu za FEL ZČU Plzeň uveden jako kontaktní osoba. Byli jsme v osmém patře a já jsem se tak mohl podívat jak do části technického zázemí, tak být i během navazování a probíhající komunikace s družicí při dvou přeletech v ten den.

Jak velký „Houston“ máme

Na místě byli dohromady tři členové týmu a zpočátku se připravovali na další plánovaný přelet družice v dosahu řídícího centra v Plzni. Základem anténního systému je soustava několika antén s rotátorem, který antény v době zachytitelného přeletu automaticky natáčí do nejvýhodnější polohy.

Jsme na střeše

Ze střechy budovy je nádherný výhled na Plzeň a okolí, ale mě nejvíce zaujal samotný „trhaný“ pohyb rotátoru v době přeletu družice. Jak jsem se dozvěděl, plynulý neustálý pohyb antén, jak jej můžeme znát z různých videí s jinými systémy, není nezbytně nutný a šetří se i motorek v rotátoru.

V době návštěvy ještě neměl tým zcela jednoznačně potvrzená identifikační data o přesné pozici naší družice, takže při komunikaci docházelo ke krátkým výpadkům spojení a během přeletu se zrovna „měřil Doppler“ k přesnějšímu zaměření pozice českého satelitu. Na základě tohoto měření by se mohla upřesnit přesná pozice našeho satelitu a tím i lépe při dalších přeletech komunikovat se satelitem.

Historie tady je – jmenuje se PilsenCUBE

Jak jsem se dále dozvěděl, v Plzni mají s komunikací s těmito malými satelity již několik let zkušeností, takže není překvapením, že komunikaci se satelitem zajišťují právě zde.

Další zajímavou zprávou pro mě byla novinka, že v blízké budoucnosti se chystají na konstrukci vlastního nanosatelitu přímo na fakultě, ale bližší informace se mi získat nepodařilo.

Kam dál

Aktuální informace z „plzeňského Houstonu“ lze nalézt na stránce https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/ . V době psaní článku je nově již potvrzena identifikace našeho satelitu pod označením „2017-036AB“, tudíž bude na základě známé polohy a dalších dat komunikace výrazně spolehlivější než tomu bylo v prvních dnech.

Zatím žádný problém

Podle informací jsou všechny části nanosatelitu v pořádku a přijímané parametry jsou ve správných mezích. Dostalo se mi i vysvětlení základních informací ohledně komunikace se satelitem. Pro mě byla například zajímavá informace, že pokud satelit přijímá data z pozemní stanice (samozřejmě šifrovaná), tak maják vysílající základní parametry v nešifrované „morseovce“ na frekvenci 437.240 MHz se vypne a zpět se zapne až za přibližně 15 minut po ukončení přijímání dat jak z důvodu úspory energie, tak i chlazení součástek.

Adaptace webu

Na můj dotaz ohledně webových stránek s letovými údaji https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/ jsem se dozvěděl, že ačkoliv byly propagovány i na místech pro laiky, web je určen především pro odborné členy projektu a kolegy ze zahraničí, ostatně tomu také odpovídá forma.

Zkusil jsem navrhnout přidání základní stránky se zobrazováním základních parametrů pro laiky v jednoduché a přehledné podobě, například formou snadno čitelných piktogramů a hodnot, protože aktuální stav stránek s množstvím „tajných zkratek“ (jsem laik) je pro mě tak trochu nečitelný. K mému potěšení jsem se dozvěděl, že myšlenka na vytvoření základní stránky se jim líbí a zvažují také doplnění významu k jednotlivým zkratkám.

Tuto snahu tak musím pochválit jak vzhledem k velikosti týmu, tak i vůči množství aktuální práce se získáváním a následným vyhodnocováním dat a dalšími úkoly.

Závěr

Chtěl bych tak celému týmu na FEL ZČU Plzeň poděkovat za jejich otevřenost a umožnění návštěvy jejich řídícího centra. Byly to příjemně strávené 4 hodiny a přeji jim hodně štěstí.

Pokud by se mezi čtenáři našel někdo, kdo by jim eventuálně chtěl pomoci s programováním a vizualizací získaných dat, anebo s čímkoliv jiným, zkuste se s nimi spojit.

© 2005 - 2017 Pavel Mašek, powered by WordPress